Stařenka Oggová oproti tomu byla v ručkách svých vnoučat tvárná jako vosk, zvláště v ručkách tak upatlaných jako byly ty Žuchlíkovy.
 "Ceš koko," zabrumlal Žuchlík tím zvláštním hlubokým hlasem, jaký někdy malé děti mívají.
 "Chviličku, moje kačátko, mluvím s paní," zacukrovala na něj Stařenka.
 "Ceš koko ned!"
 "Zmiz můj poklade, Stařenka teď má důležitou práci."
 Žuchlík s cílevědomou neodbytností a podivuhodnou silou zatahal Stařenku za sukni.
 "Teď ned ceš koko!!"
 Bábi Zlopočasná se sehnula, až se její úctyhodný nos ocitli v úrovni ušňupaného čeníšku malého Žuchlíka.
 "Jestli okamžitě neodpálíš," sdělila mu hrobově vážným hlasem, "osobně ti ukroutím hlavu a vycpu jedovatými hady."
 "Tak, a teď už opravdu běž, "prohlásila Stařenka Oggová." V Klači je spousta ubohých chudých dětí, které by za takovou kletbu daly já nevím co."
 Žuchlíkova malá tvářička na okamžik znejistěla, ale nakonec se na ní objevil úsměv připomínající strašidelnou dýni, kterou si děti vydlabávají v předvečer Všech svatých.
 "Slandovní paní," zabroukal
Terry Pratchett -- Dámy a pánové